Kult Mrazu Lyrics

Mrzne dobře
i v jemných vlásečnicích
rybničních hvozdů a křovin.
Psychoteror mrazu je přítomný.

Má příchuť skla a paralýzy
a třes co brání pažím zdvih
chladnokrevná pára, šlahoun mízy
tekutý dusík z průrvy dých.
Koho neseš na svých bedrech
ponorná ty řeko?
Pachole, co ve tmě ssálo
netopýří mléko.
Snažím se prozkoumat to zřídlo
geometrii krystalu
jádro, co dávno vystydlo
a duši obecního močálu.

Mrzne dobře
na bulvách skřípou víčka
a mezi kmeny prošel stín
a zase zmizel do hlubin.

Dle glaciální kosmologie
prostor věčné ledy plní
svět dutě vypouklý je
a stolek už se pod prsty vlní.
Duchu Hannse Hörbigera
pokorně Tě prosíme
vysvětli nám kam se teda
všichni slepě řítíme?
„Vzdálena od rozbředlosti
pod nulou teprv slova zrají
permafrostem ku věčnosti
ledy ať raděj nepukají.“
„Mrzne dobře
a bude mrznout ještě líp
blíží se orbitální disfunkce:
dráha Země jest vychýlená
a vzdaluje se od Slunce.“