Log In
Register

Světlonoš Full Album Lyrics

Silva Nigra - Světlonoš cover art
Band
Album

Světlonoš

(2016)
TypeAlbum (Studio full-length)
GenresRaw Black Metal
Album rating :  –
Votes :  0
Lyrics > S > Silva Nigra Lyrics (34) > Světlonoš Lyrics (6)
Submitted by level 21 록스타 (2017-10-08)
1. Zrada odjinud (6:25)
Oděn v mlze prostupuji skrz hřbitovní bránu
Silueta mojí schrány koupe se v místní záři
Vítr káže ohni svícnů by vedly moje kroky
Dnešní noc je zaslíbena slovům Velké většiny.

Nářky, vzlyky, bědování nesou starou křivdu
Hlasy ve zdi reality touží po mém dechu
Oči mrtvých nenávistně vzhlíží z hlubin hrobů
Numinózní pocit chladu objímá mou auru

S pokorou a obětinou ohlašuji příchod v kapli
Mistra s kosou žádám o jeho svatou přízeň
V chrámu smrti svlékám vlastní lidskost
Vždyť ve svém nitru jsem podoben otci – edenskému hadu…

Jemný pach kadavru rozechvěl mé chřípí
Prachem staré krypty znamenám svou tvář
Pátrám v mrtvé matérii po vědění věků
Jedna mysl se zásvětím, pak nabízím svou krev.

Bledé tělo příchozího nese známky askeze
Sivé oči v živé tváři září touhou po náhledu
Ukazuji nekromantu kudy vede tunel smrti
Moment děsu zneužívám, svou mrtvou mysl sloučím s jeho…

Sjednocená dualita obléká své šedé roucho
Z limitací obou světů vyvázán je mocný ghůl
Brát si z živých, týrat mrtvé, kumulace hrůzných sil
Aristokrat nekropole kvintesenci poskvrnil

Plivu na žal zdejších duší, co se děsí druhé strany
Cílem cesty je mi rozjímání
V přítomnosti Starého
2. Nekonečný cyklus obrody (5:43)
Poslouchej! Věčné volání prázdnoty
Utlumené závoji všedního marasmu
Proniká spárami života nejvíce
V hodině dalšího obratu

Až tíseň nadbytku překoná mez
Osud si s potěchou sjedná svou nápravu
Všechno co sladilo život jak med
Trávilo základy, a lidé padli zas o něco hloub

Z nicoty tužeb do prázdna bez smyslů
Branami přerodu nízkého významu
Netečné procesí prochází troskami,
Stezkou, co Člověk zná více než sebe.

I ti co masku s úlevou shodili
Neví, zdali vstoupit či nikoliv
Když tuší, že tygr v povzdálí
Nad nimi přece jen slaví své vítězství

Pokřtěni krví svou, cizích i blízkých
Poznáme na chvíli krásu jednoty
Kdy lidstvo spolem zapěje žádost
O věčné, bezmezné, černočerné nic

Velká je zmámenost, a klid tak lhostejný
Když vilně škemrá o svou daň krve
Když smrt je na dosah
Když propast se otvírá
Když prázdnota volá
Prázdnota za dojmy skrytá
3. Demiurgus (5:51)
Yaldabaoth – Saklas - Samael
Vítá své milé v lůně stvoření
Zesnulé se jménem Jahve na rtech
Co doufali v klid a vykoupení

Orgie temnot, chtíče a strachu
Patriarchů v objetí lvího chřtánu
Otce a strůjce země, pekel i nebes
Archonté hořké komedie žití

Pokroucené, oslepující bílé světlo tají
Že výron ohně nejzazší svatosti
Sloučil hloubky a výše v jeden kraj hladové zkázy

Střež se návštěvy Jeho království!

Loutkáři zpití požitkem nadvlády
Svůdci lidstva v prázdné dno
Sledují dílo svých zvrhlých dogmat
Očima šílenců – otroků víry

Nelidé nám uložili, co je lidské
A lidé se táží, co pášou špatně
Nevěda, že v očích otce
Nebude nic dost dobré

Věčná muka ve vroucích výkalech
Ta nejsladší odměna zbožných…
S grácií děvky, co ji z píči lezou larvy
Pějí chválu svému Otci...

Sanctus – Dominus – Deus – Sabaoth !!!
4. Od počátku ztraceno (6:36)
S úsměvem stavíme ohradu z iluzí
S láskou si mícháme jed slepoty
V dobré či zlé si vše dělíme

A když v zoufalství duše se ptá:
„Co je smyslem bytí, co dělat mám?“
Sama si odpoví hlasem andělským
Byť už sama nepozná, co je jen blud démonský.

Do žaláře, potupeni, zavřeni jsou ti
Kdo řvou, křičí, že věci jiné jsou
A my závistivě od nich odvracíme zrak
Neb idea svobody se příliš nehodí

I kdyby se tvé sémě stalo jednou bohem
Skrze jizvy nepoznal bys jeho tvář
Tu drásali mu ti, co se před něj poklonili
A rozhodli, že se více jim pozdává
Bůh jejich vlastní perspektivy

Ponížen, zhyzděn, nevidomý
Ideální modla mas.
5. Nibius (2:32)
6. Infernální sabat transcendence (5:37)
Orgiasmus zvráceného sabatu
Zpocená těla se svíjí v úplňku
V rozkoši, bolesti, pýše a potupě
V touze Mu podřídit naprosto vše.

Slova a symboly účinně působí
Nejbližší okolí s odporem vibruje
Veškeré hranice je nutné překročit
Toužíš-li pocítit archetyp Zla

Černá zem vysála krůpěje šťáv
Adepti v transu obnažují srdce
Infant v kruhu v bolesti umírá
Stín pozřel jeho poslední výdech

Hmyz a zeminu okolo mrtvoly
Ovládá divný řád
Meditanty v kruhu zastínil
Levitující černý děs

Adepti krvácí z otvorů na hlavě
To příchozí pátrá za prahem vědomí
Po tvarech, co nabude ve sféře idejí.
Zákony světla se uklání
Příchodu esence pravzoru Zla.

Vykupitel z tunelů jiného světa
Zaklíná adepty magií chaosu
Zpřetrhá příčinu věčného otroctví
Prvotní ideu z mysli stvořitele

Svobodní a prokletí nejvzácnějším z darů
Poprvé volní z okovů daného osudu
Vyráží bytosti, co již dávno nejsou lidmi
Naložit s darem jehož dopad nelze pochopit

Nic není nemožné pro ty, kterých se dotknul archetyp Zla.
7. Spasen nenávistí (8:44)
(Theosis)

Lože jsem si ustlal v tmách
A udusil zde naději
V černotu svou mysl stáhnul
Aby Ďábel mohl vstoupit

Ten co mu stále křivdí svět a přece světu skrytě vládne
Strážce moudra z hlubin světa skrytého
Jeho činy dávno už mi uhranuly

Říkal jsem si, jak poučit se z chyb
Co činí mojí bližní
Tak studoval jsem Smrt a její taje
Ať ji mohu hlásat všem

Tak sestoupil jsem ve stav klidu,
Co dříve znali jenom svatí
Teď již Kristu podobný jsem

V místě lebek přijmu osud
Že souzeno mi je stát se vrahem
Co konec věků přináší

Já láskou k Ďáblu opilý jsem
Když modlitbu pronáší
Kéž pouhý zmar je to jediné
Co nabídne Vám svoji náruč
Kéž zhasne světlo vašich duší
A vaše zraky prohlédnou
Prázdný smysl svého bezživotí

(Redemptio)

Prostoupen vyšší formou vědomí
Již vidím lidstvo jako Fausta
Co podřídilo duši ideálu otroka

Svázaní masem, mateni city
Potrava znuděných bohů výše
Poddaní v službách narkoteologů

Ve víru sil a plánu Jiných
Zmítá se člověk nemohoucí
Daruji mu, ve své lásce, dar jediný
Co navěky jej vysvobodí z iluzí (jenž utkal si on sám)

Všemocná je esence mojí spásné černoty
Tou zahalím ten váš svět, ať jste ze jha vyvázáni
V horečkách a bolestech, v zoufalství a smutku
Duše dojde prohlédnutí a zůstane mrtva.

A tak jedné temné noci
Černý otec skrze syna
Spojil živé s neživoucím
Hle! Na krásu bytí bez bytostí

Světlo bylo pohlceno
Uhašen je plamen, co vrhal stíny
V míru Smrti člověk přetrvá
Z hlubin hrobu nezvedne jej žáden Logos

- Dokonáno jest -
 
Info / Statistics
Artists : 34,220
Reviews : 7,812
Albums : 121,727
Lyrics : 149,276